V konopném království Holandském řeší problém, který by jim ostatní země mohly závidět

Zatímco v USA zuřila prezidentem Richardem Nixonem vyhlášená válka proti drogám, Holanďané se rozhodli jít liberálnějším směrem a v polovině 70. let zavedli specializované coffee shopy, ve kterých se dodnes legálně prodávají konopné produkty, navzdory nelibosti a tlakům všech odpůrců doma i v zahraničí. Více..

Nedávno tito odpůrci na Holandsko vyvíjeli nátlak, aby toto omamné zboží mohli nakupovat pouze nizozemští rezidenti, ale nikoliv zahraniční turisté. Amsterdam tento požadavek odmítl a v jiných městech, kde tak učinili, provozovatelé těchto legálních podniků následně podávali hromadné žaloby na stát o náhradu za ušlý zisk.

Ale vraťme se ještě do poloviny 70. let: Když se tyto zelené kavárenské oázy ve vyprahlé poušti smrtonosné prohibice zaváděly, jejich kritici tehdy varovali, že se do Nizozemí budou sjíždět feťáci z celého světa, což povede ke zvýšené kriminalitě a logicky k přeplnění věznic. A jak tyto vizionářské předpovědi prohibičních konzervativců dopadly? Jako obvykle, přesný opak je pravdou. České noviny 11. dubna 2014: „Nizozemská vláda čelí nezvyklé krizi v podobě nízkého počtu vězňů. V místních žalářích je nyní poprvé v historii země větší počet dozorců a dalšího personálu než vězňů. Uvedlo to dnes nizozemské ministerstvo spravedlnosti.

V zemi, kde žije 17 milionů lidí, bylo v roce 2008 kolem 15.000 vězňů. Minulý měsíc jich bylo již jen 9710, zatímco dozorců a dalších zaměstnanců věznic je 9914. Navíc uvedený počet nyní žalářovaných vězňů zahrnuje 650 belgických zločinců, které ministerstvo pomáhá dočasně věznit na základě dohody s belgickou vládou.

Podle webu české vězeňské služby bylo k 9. dubnu v českých věznicích 17.247 osob, což představuje naplněnost vězeňských zařízení bezmála z 84%. Stejný zdroj uvádí informaci z loňského května, že o vězně se v 35 věznicích stará více než 11.000 zaměstnan­ců.“

Nesmíme však opominout, že po loňské kontroverzní amnestii exprezidenta Klause se dostalo na svobodu více jak šest a půl tisíce lidí, ale i tak je to zajímavé srovnání: Holandsko, kde žije o 7 milionů lidí více jak u nás, má téměř o polovinu méně vězňů než my, takže v Nizozemí na 100 000 obyvatel „sedí“ 57 muklů, zatímco v Česku 172 a před amnestií to bylo dokonce přes 230.

Jak dále České noviny uvádějí: „Ministerstvo spravedlnosti připravuje zrušení některých věznic v Nizozemsku a chce snížit počet jejich zaměstnanců o 3500. Poukazuje na to, že například ve Spojených státech je jeden dozorce na pět vězňů. Nizozemská média se ale nedomnívají, že by za výrazným snížením počtu vězňů bylo stejně významné snížení zločinnosti; tvrdí spíše, že zákon a justice jsou ke zločincům příliš tolerantní. Odsouzení dostávají v posledních letech často nízké tresty a bývají propuštěni po odpykání dvou třetin trestu, kritizují podle agentury AFP mnozí obyvatelé Nizozemska.“

Ať už jsou důvody snižující se populace nizozemských věznic jakékoliv, je evidentní, že katastrofické scénáře odpůrců regulovaného prodeje konopí se nenaplnily a volná dostupnost této měkké drogy kriminalitu nezvyšuje a společnost nijak neohrožuje, ale naopak ji prospívá.

Jak uvádí encyklopedie Wikipedie: „Od roku 1976 není prodej a konzumování marihuany v coffee shopech trestným činem. Tyto kavárny smějí plnoletým zákazníkům prodávat až pět gramů marihuany. Za touto politikou stojí názor, že odlišování tvrdých a měkkých drog je žádoucí. Je faktem, že tato politika se osvědčila v tom, že Nizozemsko má jedno z nejnižších procent uživatelů tvrdých drog.“

Navíc z legálního prodeje konopí se platí daně a občané se cítí svobodněji. Jak mi řekl jeden Holanďan: Já konopí už neužívám, ale jsem velmi rád a hrdý na to, že v naší zemi se dá legálně koupit, co kdybych na něj zase někdy dostal chuť? Tato fakta si začínají uvědomovat dokonce i v puritánských USA a Američané se v poslední době v průzkumech veřejného mínění odklání od podpory prohibiční politiky, protože jim konečně dochází, že válka proti drogám je stejné fiasko jako prohibice alkoholu ve 20. letech. A nemůžeme se jim vůbec divit (snad jen tomu, že jim to trvalo tak dlouho) protože prohibice drog je nákladná a neefektivní.

Navzdory tomu, že Amerika utrácí ročně 7 miliard dolarů za pronásledování a věznění téměř 800 000 lidí pro porušování konopné prohibice, tak v roce 2005 v průzkumu financovaném federální vládou se 85% středoškolských studentů vyjádřilo, že marihuana je snadno k sehnání. V USA je vůbec největší počet vězňů na světě – 2245000 neboli 751 na 100 000 obyvatel (dokonce více jak v Rusku nebo v Číně) z nichž značná část pyká právě za drogy a američtí vězni tvoří zhruba čtvrtinu celosvětové vězeňské populace.

Ekonom Jeffrey A. Minor z Harvardu publikoval v roce 2008 studii, ve které se uvádí, že pokud by drogy byly legální, tak by Amerika ročně ušetřila circa 41.3 miliard dolarů za policejní, soudní a vězeňské výdaje a Miron také odhaduje, že na základě srovnatelných dat s tabákem a alkoholem by stát vybral dalších 46.7 miliard dolarů na daních z dnes ilegálních drog (8.7 miliard z marihuany, 32.6 miliard z kokainu a heroinu a zbytek z ostatních drog).

I proto si občané států Colorada a Washingtonu v referendech nedávno odhlasovali úplnou legalizaci konopí a stát Aljaška se na podobné referendum připravuje. A kdypak to dojde tomu našemu Kubovi a těm chytrolínům z Parlamentu?